SMS s trestním oznámením
Žena z Olomoucka obdržela SMS zprávu ve znění „Na vaše jméno bylo podáno trestní oznámení. Pro více informací zkontrolujte datovou schránku“. Součástí zprávy byl také odkaz. Když ho rozklikla, byla přesměrovaná na webovou stránku, na které si vybrala přihlášení prostřednictvím bankovní identity. Přihlášení se ale nezdařilo. Záhy ji však kontaktovala její banka kvůli podezřelým transakcím na účtu. Neznámý pachatel díky odkazu získal její přihlašovací údaje a z jejího účtu odeslal několik plateb ve výši přibližně 11 tisíc korun.

Nepovedená investice
Muž z Olomoucka zareagoval na internetu na reklamu slibující zhodnocení financí investováním do kryptoměny. Jakmile projevil zájem, kontaktovala ho pracovnice investiční společnosti. Podmínkou byl počáteční vklad ve výši 5 tisíc korun. Jelikož zanedlouho na svůj účet obdržel peníze zhodnocené o tisíc korun, nabyl dojmu, že se jedná o skutečnou investiční společnost. V investování proto pokračoval. Když mu makléřka nabídla investování do ropy, souhlasil a vzal si úvěr ve výši 1,2 milionu korun. Poté půjčené peníze investoval. O několik týdnů později se znovu ozvala makléřka s tím, že když bude chtít investované peníze i se ziskem vyplatit, je potřeba zaplatit poplatek ve výši 400 tisíc korun. Muž neváhal a zaplatil. Žádné peníze však neobdržel a jeho poradkyně s ním přestala komunikovat.

Naletěla falešnému bankéři, přišla o skoro dva miliony
Žena z Jesenicka přijala telefonát, během něhož se jí volající představil jako pracovník banky. Chtěl s ní dořešit její žádost o úvěr. Jelikož si o žádnou půjčku nežádala, přesvědčil ji, že muselo dojít ke zneužití její identity. Záhy jí zavolala nějaká žena vydávající se také za pracovnici banky a nabízela jí pomoc se záchranou peněz. Navrhovala dvě možnosti, buď zmrazení účtu, což ale podle ní mohlo trvat několik měsíců nebo dokonce let, anebo přeposlání peněz na bezpečné účty u České národní banky, kde budou ihned k dispozici. Žena zvolila druhou variantu a v domnění, že své finance zachraňuje, přeposlala v několika transakcích bezmála 2 miliony korun na účty podvodníků.

Sprchový kout neprodala
Žena z Olomoucka zveřejnila na inzertním portále inzerát, v němž nabízela k prodeji sprchový kout za 10 tisíc korun. Zakrátko se ozval první zájemce. Nabídl, že zajistí dopravu prostřednictvím přepravní společnosti. S touto nabídkou prodávající souhlasila. Zájemce jí poté poslal na e-mail odkaz s podvrženými stránkami přepravní společnosti, kde vyplnila veškeré údaje ke svému bankovnímu účtu. Později bohužel zjistila, že si někdo jejím jménem v bance sjednal úvěr ve výši 525 tisíc korun a hned poté provedl několik převodů na různé bankovní účty v celkové výši 375 tisíc korun.

Falešný kardiolog
Žena z Jesenicka obdržela na Facebooku žádost o přátelství od muže, který se vydával za lékaře pocházejícího z Prahy. Žádost potvrdila a začala si s dotyčným dopisovat. Ten se jí svěřil, že je kardiolog, vdovec, má dceru a nyní je na misi v Severní Koreji. Postupně u ní získával stále větší důvěru. Nakonec ji požádal o zaslání peněz. Zdůvodnil to tím, že by se chtěl vyplatit z pracovního závazku a přijet za ní. Žena mu věřila a peníze poslala. Další finance pak potřeboval na pokuty na konzulátě, na letenky apod. Sliboval, že všechno vrátí. Bohužel pozdě pochopila, že naletěla podvodníkovi, přišla o cca 400 tisíc korun.

Vydával se za dceru
Žena z Olomoucka obdržela SMS zprávu od neznámého čísla s textem „Ahoj mami, tohle je moje nové číslo, můj telefon je rozbitý, pošli mi zprávu na WhatsApp č. XXX XXX XXX“. V domnění, že jí píše dcera, na uvedené číslo odpověděla. Komunikace přes WhatsApp pak pokračovala dále. Údajná dcera odepsala, že jí spadl telefon do vody a přestala fungovat SIM karta. Proto si pořídila nové telefonní číslo. Zároveň požádala o úhradu jedné platby ve výši bezmála 50 tisíc korun s tím, že peníze hned druhý den vrátí. Až když žena platbu odeslala, zavolala své dceři na její původní číslo a zjistila, že se stala obětí podvodníka. Dcera jí totiž sdělila, že telefon má v naprostém pořádku a o žádné peníze nežádala.

Zaplacené zboží nedorazilo
Žena ze Šumperska si prostřednictvím e-shopu objednala štěpkovač na dříví. Objednávku zaplatila předem. Trpělivě pak čekala na dodání zboží. Když se dlouho nic nedělo, začala objednávku urgovat. Bohužel neúspěšně. Pokoušela se telefonicky i písemně odstoupit od smlouvy, ale e-shop přestal úplně komunikovat. Přišla o 29 tisíc korun.

Nabídka práce
Mladá žena zareagovala na inzerát s nabídkou práce. Po předchozí e-mailové domluvě s inzerentem uzavřela dohodu o provedení práce. Měla si založit bankovní účet a poskytnout svému zaměstnavateli veškeré přístupové údaje k internetovému bankovnictví, což odůvodnil prováděním analýz internetových bankovnictví. Za založení účtu pak obdržela odměnu 5 000 korun. Přístup k účtu ale inzerent využil úplně jiným způsobem, tedy pro zasílání plateb od zákazníků nakupujících v podvodném e-shopu. Žena se tak nevědomky stala tzv. bílým koněm, protože dotyčnému umožnila zastřít původ finančních prostředků přesahující 800 tisíc korun. Dopustila se trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti. Pro tohoto podvodníka ale „pracovali“ jako bílí koně i jiní lidé, kteří také zareagovali na jeho inzeráty s nabídkou práce. Ti zase za finanční prostředky získané z podvodného e-shopu nakupovali kryptoměnu a posílali ji do podvodníkovy bitcoinové peněženky.

Zvědavost ho přišla nejen na pár tisíc
Mladý muž z Olomoucka si na sociální síti začal psát s neznámou ženou vystupující pod jménem Tereza. Po chvíli dopisování přišla Tereza s nabídkou, zdali chce vidět její poprsí. Muži se nabídka líbila, a tak mezi nimi proběhl videohovor, během kterého si měla dotyčná nahrát video i s jeho intimním obsahem. Následovalo vydírání, kdy po něm „Tereza“ chtěla poslat 5 000 korun s výhrůžkou, že pokud nezaplatí, vše zveřejní na sociální síti. Mladík se nechal zatlačit do kouta a požadovanou sumu poslal. Hned potom si ženu na dané stránce zablokoval. Netrvalo dlouho a přes jinou síť ho zase zkontaktovala neznámá osoba a chtěla po něm za natočený materiál částku 15 000 korun s tím, že poté bude smazán. V případě, že ale nezaplatí, bude video zveřejněno. Na to již poškozený nereagoval, další peníze neposlal a místo toho se vypravil na policii.

Podvod s mobilní platbou
Seniorka z Olomoucka skočila na lep podvodníkům. Myslela si, že je to Jarka, kdo ji přes Messenger požádal o její telefonní číslo a následně jí také nabídl, že by se mohla zapojit do bezva soutěže o večeři. Znělo to dobře, stačilo Jarce jen přeposlat kódy z SMS zpráv, které jí začaly chodit na její mobilní telefon. Neměla důvod kamarádce nedůvěřovat, a tak jí kódy vesele posílala, navzdory upozornění v samotných zprávách, aby tak nečinila. Jenže pak přišlo vyúčtování od operátora a žena se nestačila divit. Teprve v tom okamžiku si uvědomila, že šlo o autorizační kódy k mobilním platbám, za něž jí nezbylo než uhradit přes 3 000 korun.

Uvěřil legendě o dědictví
Mladý muž z Olomouce přijal na Facebooku žádost o přátelství od neznámé ženy. Po dvou měsících komunikace mu dotyčná napsala, že je nemocná a nemá žádného dědice. Zmínila se o částce 248 tisíc euro a odkázala ho na svého notáře, který s ním dědictví bude řešit. Poškozenému se zanedlouho ozval údajný notář, který pod legendou převodu peněz požadoval úhradu různých poplatků. Následně mu tvrdil, že paní zemřela a je nutné vyřešit dědické řízení co nejrychleji. Aby k převodu dědictví došlo, bylo nutné zaplatit další poplatky. Jelikož muž legendě uvěřil, naposílal podvodníkům postupně v přepočtu částku ve výši 77 tisíc korun.