Dvaapadesátiletá žena z Olomoucka se stala obětí tzv. „amerického vojáka“, který z ní vylákal přes 800 tisíc korun.

Podvodník ženu oslovil přes sociální síť, na které se vydával za amerického generála na vojenské misi v Sýrii. Psal ženě, že je vdovec a má vážně nemocného syna v nemocnici v Dubaji a potřebuje peníze na jeho léčbu. Poté uváděl, že chce odejít z armády, ale musí se vyplatit, a tak požádal ženu o další finanční prostředky. Žena mu chtěla pomoci, a tak mu postupně poslala přes 600 tisíc korun. K ženě měla navíc putovat cenná zásilka s finanční hotovostí 44 milionů korun. Balík měl cestovat přes několik států a žena měla v rámci jeho doručení zaplatit různé celní poplatky, pojištění apod. Protože žena už neměla finanční prostředky, požádala o pomoc svého syna. Ten matce vyhověl a poslal do zahraničí 230 tisíc korun. Zoufalá žena nakonec falešnému nápadníkovi napsala, že už nemá žádné peníze, a proto mu už nic nepošle. Její milý však po ní požadoval další finanční prostředky a pohrozil jí, že pokud mu je nepošle, mohl by zveřejnit její intimní fotografie. Ty mu žena poslala na jeho naléhání již dříve v rámci dopisování.

V této souvislosti opětovně policisté nabádají k obezřetnosti při komunikaci s neznámými lidmi. Abyste se nestali obětí seznamovacího podvodu, dodržujte následující rady:
• dobře zvažte, zdali přijmete nabízené přátelství od neznámého člověka na internetu
• dejte si pozor na sliby týkající se vážného vztahu, zejména s osobou ze zahraničí
• protistrana dokáže velmi citlivě působit zejména na osamělé osoby, přičemž používá milá slova, komplimenty, lichotky
• pachatelé se vydávají za vzdělaného člověka, například lékaře, vojáka, architekta nebo jiného specialistu…
• bývají rozvedení nebo vdovci a touží po vážném a harmonickém vztahu, mnozí z nich prožili nějakou rodinnou tragédii nebo chtějí pomoci někomu z rodiny, kdo vážně onemocněl
• předstírají intenzivní zájem o vaše soukromí, vědí, co osamělá žena potřebuje
• své oběti zpracovávají sladkými slůvky klidně několik týdnů i měsíců
• po určité době přichází se svými požadavky, a to prostřednictvím finanční pomoci, například na lékařské ošetření, proclení cenného balíčku, investice do podnikání…

DŮLEŽITÉ!
• Neposílejte peníze nikomu, koho znáte pouze z virtuálního prostředí a nemůžete si ověřit jeho identitu!
• Tito podvodníci vystupují pod falešnými profily a jejich jediným cílem je vylákat z vás vaše celoživotní úspory.
• Nesdílejte s nikým vaše intimní fotografie, mohou být později zneužity k vydírání!

MĚJTE SE NA POZORU A OVĚŘUJTE SI, S KÝM SI PÍŠETE.
Vše nemusí být tak, jak se na první pohled zdá!

V dnešní době elektronických vymožeností, kdy většina plateb a úhrad jde vyřešit jedním kliknutím, musíme počítat také s tím, že toto virtuální prostředí může poskytovat živnou půdu i různým podvodníkům. Ti jsou často úspěšní také díky dobré vůli lidí, kteří chtějí v dobré víře pomoci svým blízkým, kteří je prostřednictvím SMS žádají o finanční pomoc. Oběťmi těchto podvodů se velmi často stávají senioři, kteří nepoužívají dnešní moderní technologie v takové míře jako mladá generace.

Myslel, že pomáhá synovi. Podvodník ho připravil o 2 590 euro.

Na policii se dostavil starší muž oznámit, že se stal obětí podvodníka. Přes aplikaci WhatsApp mu přišla zpráva, která vypadala, jakoby mu ji poslal jeho syn. Pachatel vydávající se za jeho syna oznamovatele přesvědčil, aby si uložil nové telefonní číslo s tím, že se mu rozbil telefon. Vzhledem k tomu, že komunikace byla věrohodná, nepojal starší muž žádné podezření a na žádost zprávy, o které si myslel, že je od jeho syna, uhradil faktury v celkové výši 2 590 euro. Když se však o pár dnů později se synem potkal osobně, zjistil, že ten po něm nic nežádal a telefonní číslo má stále stejné.

Podobných podvodů přibývá, a proto policie varuje, že než budete chtít udělat dobré gesto a někomu pomoci a poslat peníze, spojte se s ním jiným způsobem a ověřte, zda pomoc skutečně potřebuje.

Podvodníci bohužel pořád útočí na naše úspory a snaží se překonat naši bariéru obezřetnosti. Své triky čím dál tím více zdokonalují a je velmi obtížné je odhalit. Právě proto je potřeba se stále vzdělávat a být informovaný. Nyní se po čase opět začala objevovat staronová podvodná praktika - falešné SMS ohledně nedoručených balíčků. Dříve byly falešné SMS velmi lehce rozpoznatelné - podle pravopisných chyb a špatné češtiny. Tomu je však konec. Podvodníci se v SMS vydávají za pracovníky České pošty. Příjemce informují buď o nesprávných údajích adresáta, nebo nedoplatku ve velmi nízké částce, např. 10 Kč. A to za jediným účelem. V obou případech podvodníci chtějí příjemce přesvědčit, aby otevřel uvedený odkaz. Ten však vždycky člověka přesměruje na falešné, podvržené stránky České pošty a vyláká z něj údaje k internetovému bankovnictví nebo kreditní kartě. Bohužel obojí vede k odcizení větších finančních částek.

Jak taková falešná SMS zpráva může vypadat:
„Váš balíček dorazil do našeho skladu, ale nelze jej odeslat z důvodu nesprávné adresy. Vyplňte prosím znovu přesné údaje o adrese a zboží expedujeme do 24 hodin. Chcete-li změnit správnou adresu, klikněte na uvedený odkaz, nebo zkopírujte odkaz a otevřete jej v prohlížeči Chrome a změňte správnou adresu.“

Policie radí, jak se podvodníkům bránit:
• V žádném případě neotvírejte odkazy v příchozích SMS z neznámých zdrojů.
• Vždy důsledně kontrolujte správnost internetové adresy vaší banky.
• Na neznámých internetových stránkách nikdy nevyplňujte údaje ke své kartě ani přihlašovací údaje do vašeho internetového bankovnictví.
• Než potvrdíte v bankovní aplikaci platbu, důkladně si přečtěte, o co se jedná a nic bezmyšlenkovitě neodklikávejte.

Vždy buďte opatrní, vždyť jde o vaše peníze!!!

Jistě budete znát hlášku z dnes již legendárního českého filmu Pelíšky: „Brašule, nesmíš věřit všemu, co vidíš v televizi!“, kterou vyřkl Bolek Polívka Mirku Donutilovi. Přesně o tom bychom vás chtěli dnes informovat - že ne vše je takové, jaké se na první pohled může zdát.

Aniž bychom si to občas uvědomovali, žijeme ve světě plném umělé inteligence (AI) – nástroje využívající umělou inteligenci máme ve svých mobilních telefonech i počítačích, umělá inteligence je součástí internetových vyhledávačů a sociálních sítí, doporučuje nám, jaký článek si přečíst, jaký film si pustit či jaké zboží si na internetu koupit. Jednoduché nástroje využívající umělou inteligenci najdeme třeba v chytrých vysavačích, které nám automaticky uklízejí v našich domácnostech, a jsou také součástí chytrých ledniček či chytrých termostatů, jež nám doma regulují teplotu.

S chytrými technologiemi je to ale jako s ohněm. Jsou dobrým sluhou, ale špatným pánem, a proto je zneužívají i podvodníci v kyberprostoru. Jejich zneužívání umělé inteligence má mnoho podob. Nejčastěji podvodníci využívají umělou inteligenci k tomu, aby se vydávali za někoho jiného. S pomocí umělé inteligence si nechají vytvořit obrázek neexistujících lidí, či za pomocí pouhé fotografie slavné osobnosti nechají tuto osobnost „ožít“ v nějakém videu, ve kterém tato slavná osobnost říká věci, které oni sami chtějí, ale tato osoba je nikdy nevyřkla. Nejčastěji jsou zneužívány obličeje vysokých ústavních činitelů, jako je prezident Petr Pavel, premiér Petr Fiala či předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Setkat se ale můžete třeba s upraveným obsahem Leoše Mareše či Libora Boučka a dalších. Většinou v těchto videích či na těchto obrázcích lákají k rychlému a jednoduchému zbohatnutí. Protože tyto osobnosti lidé znají a vědí, že jsou slavní a bohatí, tak jim důvěřují, a chtějí se také stát tak slavnými a bohatými. Proto jsou velmi důvěřiví a nechají se zmanipulovat a podvést.

Smutným příkladem nám bude 66letý muž z Litovelska, který se stal obětí tohoto podvodného jednání. Senior policistům uvedl, že zareagoval na video se známým českým politikem, který na něm propagoval investice do kryptoměn. Muž následně klikl na odkaz, který jej přesměroval na internetové stránky. Na těchto stránkách byl vyzván k zaplacení registračního poplatku ve výši 6 tisíc korun, který uhradil. Po zaplacení poplatku jej kontaktoval údajný makléř, který jej za účelem registrace a případné investice přiměl k instalaci programu AnyDesk. Prostřednictvím vzdáleného přístupu podvodník provedl registraci účtu na jedné krypto burze a následně seniora přiměl k zaplacení poplatků pro odblokování vyplacení částky 20 tisíc euro. Senior tak proto postupně naposílal přes 320 tisíc korun. Jelikož nedošlo k údajnému odblokování uvedené částky a makléř přestal komunikovat, pojal podezření, že se stal obětí podvodníka a obrátil se na policii.

Proto Vás varujeme:
• Nevěřte lákavým nabídkám s neuvěřitelnými zisky, a to nejen od slavných osobností.
• Ověřujte si raději informace z několika zdrojů.
• Na obrázcích či videích si všímejte detailů - více prstů, sekavé pohyby postavy, mimika rtů neodpovídá tomu, co postava říká, chybějící logopedické vady a zvláštní intonace…
• Omezte nahrávání svých fotografií a jiných osobních údajů na internet.
• Neinstalujte si do počítače či mobilního telefonu žádný nevyžádaný program.

Zatoužili jste po nějakém domácím mazlíčkovi a rádi byste si jej pořídili jednoduše a hlavně lacině? Ano, internetová inzerce je na taková přání přímo dělaná. Bohužel však i zde můžete narazit na nekalé praktiky podvodníků. A jak to funguje??

Případ podvodu: Ženu zaujala nabídka prodeje štěněte

Na šternberské policisty se obrátila 47letá žena s tím, že nejspíš naletěla podvodníkovi. Oznamovatelku na jednom inzertním portále zaujala nabídka prodeje psa zlatého retrívra. Podle popisu se mělo jednat o osmiměsíční štěně za cenu 11 tisíc korun. Žena se s inzerentem domluvila na záloze 4 tisíce korun, kterou zaplatila. Jelikož však poté přestal komunikovat, rozhodla se s celou věcí obrátit na policii. Policisté následně zjistili, že má dotyčný na svědomí více takových lumpáren.

Jak můžete podezřelý inzerát odhalit a kdy byste měli zbystřit??

Alarmem pro vás by měla být v prvé řadě neúměrně nízká cena zvířete. Časté jsou také dojemné báchorky, kterými lotři na netu útočí na vaše emoce. „Mám mnoho dalších zájemců“ – i takto se mohou snažit dostat vás do časové tísně, abyste byli nuceni činit rychlá a především neuvážená rozhodnutí. Zaměřte se také na kvalitu či věrohodnost fotografií. Zpozorněte i tehdy, pokud prodejce trvá na platbě předem a nemáte o něm dostatek kontaktních informací a chybí i detaily třeba o štěněti.

A jak se tedy bránit??

Velmi důležité je vše si důkladně prověřit a nečinit žádná bezmyšlenkovitá rozhodnutí, přestože na vás prodejce tlačí a požaduje rychlé rozhodnutí. V klidu si vše rozmyslete a mrkněte se třeba i na zkušenosti jiných zákazníků. Pokud to lze, neplaťte nic předem a snažte se dohodnout na osobním setkání i předání zvířátka. Vždy máte možnost poradit se s někým blízkým v případě, že máte pochybnosti – využijte toho. Vyžádejte si třeba i informace ke kupovanému zvířeti a ověřte si jeho původ. Ke komunikaci využívejte výhradně oficiální prostředí konkrétního inzertního portálu a tu si následně pečlivě zálohujte. To platí i o případných platbách – veškeré doklady si pečlivě uschovejte.

A co dělat, když už je pozdě??

Pokud jste měli smůlu a virtuální zločinec na vás přeci jen vyzrál, určitě to nahlaste policii. Pomůžete tím i dalším, které stejně jako vás kyberšmejdi přelstili. Informovat lze i vaši banku nebo správce webové stránky daného internetové inzerce, aby profil vykutáleného prodejce opatřili obrovskou výstrahou či stopkou. Přejeme šťastnou ruku a věříme, že vám naše jednoduché triky pomohou ke krásným a spokojeným chvílím plným mazlení se s vaším novým třeba čtyřnohým parťákem. Zda to bude kočička či pejsek, to už je jen a jen na vás!

V poslední době policisté zaznamenali nárůst případů kybernetických podvodů, při kterých pachatelé využívají různé manipulativní techniky k vylákání finančních prostředků od obětí. Níže uvádíme tři konkrétní případy z našeho regionu a doporučení, jak se před podobnými útoky chránit.

1. případ: Uvěřila falešnému policistovi
Šestatřicetiletou ženu z Olomouce telefonicky zkontaktoval podvodník, který se vydával za kriminalistu. Tvrdil, že někdo na její jméno žádá o úvěr, a zaslal jí falešnou fotografii služebního průkazu. Následně ji odkázal na údajného pracovníka České národní banky, se kterým komunikovala přes videohovor. Na jeho pokyn sdílela obrazovku svého počítače, přihlásila se do internetového bankovnictví a pod záminkou ochrany svých financí převedla celkem 344 tisíc korun na jiný účet. Když po ní pachatelé požadovali další půjčku, žena situaci vyhodnotila jako podezřelou, hovor ukončila a kontaktovala své banky.

Doporučení:
• Ostražitost při nevyžádaných kontaktech: Policie ČR nikdy nepožaduje přístup k vašemu internetovému bankovnictví ani převody peněz.
• Ověření identity volajícího: V případě pochybností ukončete hovor a kontaktujte příslušnou instituci přímo prostřednictvím oficiálních kontaktů.
• Nesdílejte citlivé informace: Nikdy nesdílejte své přihlašovací údaje, hesla ani neumožňujte vzdálený přístup k vašemu zařízení.

2. případ: Nechala se nalákat na možnou výhru
Žena ze Šumperka byla na sociální síti Facebook oslovena neznámou osobou s nabídkou účasti v soutěži o 20 tisíc korun. Po poskytnutí svého telefonního čísla a přeposlání SMS kódu byla informována o výhře. Následně poskytla další osobní údaje, včetně banky, e-mailové adresy a potvrzovala notifikace ve své bankovní aplikaci. Později zjistila, že z jejího účtu bylo odcizeno téměř 30 tisíc korun.

Doporučení:
• Skeptický přístup k neznámým nabídkám: Buďte obezřetní vůči nevyžádaným zprávám o výhrách či soutěžích, zejména pokud jste se do žádné nezapojili.
• Nesdílejte ověřovací kódy: Nikdy nesdělujte SMS kódy ani jiné ověřovací údaje neznámým osobám.
• Ověřujte pravost soutěží: Před poskytnutím jakýchkoli údajů si ověřte legitimitu soutěže přímo u organizátora.

3. případ: Špatná investice
Muž ze Zábřežska reagoval na online nabídku výhodné investice do akcií. Neznámí pachatelé vydávající se za makléře jej přesvědčili k investici přes 400 tisíc korun. Když chtěl peníze vybrat, požadovali další platbu ve výši téměř 50 tisíc korun. Tuto transakci již banka zablokovala jako podezřelou a muže odkázala na policii.

Doporučení:
• Prověřujte investiční společnosti: Před investicí si ověřte důvěryhodnost společnosti, například prostřednictvím České národní banky.
• Pozor na nátlak: Buďte obezřetní vůči nátlaku na rychlé rozhodnutí či dodatečné platby.
• Konzultujte investice: Poraďte se s nezávislým finančním poradcem před uskutečněním významných investic.

Buďte obezřetní a chraňte své finance i osobní údaje před podvodníky.

Procházíme obdobím nepříliš růžové ekonomické situace. Ze všech stran slyšíme, že naši zemi sužuje inflace, energetická krize a další. Tohoto stavu velmi sofistikovaně zneužívají podvodníci, kteří prostřednictvím sloganů a reklam na tato témata cílí a nabízejí velmi výhodné zhodnocení financí za relativně krátký časový úsek. V takovém reklamním spotu neváhají zneužít jméno věhlasné společnosti nebo dokonce i tvář známého člověka. Nabízejí v nich nejen investice do akcií, měny či drahých kovů, ale lákají rovněž do světa kryptoměn. Smůla je však v tom, že ne všichni z nás disponujeme natolik dostačujícími znalostmi problematiky, a velmi snadno se může stát, že si pro svou investici zvolíme právě podvodnou platformu.

Na následujícím reálném případu si přiblížíme, jak může takový investiční podvod probíhat.

Poškozený pod vidinou výhodné investice do kryptoměny vyplnil na internetových stránkách přihlašovací údaje. Záhy jej kontaktovala neznámá osoba, která s ním provedla základní registraci na stránkách investiční společnosti. Po provedené registraci uhradil poškozený vklad ve výši necelých 6000 Kč. Bylo mu také přislíbeno, že jej v následujících dnech kontaktuje investiční makléř. Toto se i stalo a po několika dnech skutečně telefonoval údajný makléř ze zahraničního telefonního čísla a přesvědčil jej, aby si za účelem lepšího investování do kryptoměny vzal u své banky úvěr. Za tímto účelem souhlasil poškozený s instalací aplikace umožňující vzdálený přístup do jeho počítače a přihlásil se do svého internetového bankovnictví. Tímto poskytl neznámé osobě v podstatě neomezenou možnost disponovat s jeho účtem. Navíc této osobě poskytl souhlas, aby prováděla v jeho internetovém bankovnictví různé operace. Falešný makléř proto nejprve převedl částku 600000 Kč, která byla poškozenému poskytnuta z úvěru, jež společně u jeho banky sjednali, na různé směnárny virtuálních měn. Poškozený veškeré převody odsouhlasil. V průběhu další opakované komunikace jej údajný makléř přesvědčil, aby si navýšil již poskytnutý úvěr o další peněžní prostředky až na celkovou částku 810000 Kč, která byla beze zbytku převedena na směnárny a využita k nákupu virtuální měny. A závěr? Tato podvodně vylákaná suma se již zpět k poškozenému pravděpodobně nikdy nevrátí.

Každý, kdo zvažuje zhodnocení svých úspor prostřednictvím investic, by měl být velmi obezřetný, což především znamená:

• Dávat si pozor na reklamy slibující až podezřele vysoké zisky. Podvodníci si platí reklamní kampaně s odkazy na svoje podvodné stránky. Reklamy se tak mohou objevit i na prověřených webech.

• Než se kdokoliv rozhodne investovat, je dobré, aby si zjistil, jak fungují burzy a různé investiční platformy.

• Ověřit si věrohodnost investičního poradce a nespoléhat se jen na internetové recenze, protože je může napsat kdokoli, tzn. i podvodník.

• Za žádných okolností neposkytovat nikomu vzdálený přístup do vašeho počítače, tabletu nebo mobilního telefonu.

• Chránit své osobní údaje, přístupové údaje do internetového bankovnictví a údaje z platebních karet.

Varovné znaky extrémního rizika nebo přímého podvodu!
• Zní to příliš dobře, než aby to byla pravda.
• „Neuvěřitelné zisky“ a „téměř žádné riziko“.
• Příslib a záruka, že „vše se vrátí“ a vaše investice je „100% bezpečná“.
• Tlak na nákup investice „hned teď“, jinak třeba promeškáte „příležitost, která přichází jednou za život“.

Za účelem zvýšení všeobecného povědomí o trestné činnosti týkající se investičních podvodů spustila Národní centrála proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování preventivní kampaň s názvem „Nebuď labuť!“. Cílem je rovněž varovat před rychlým nárůstem případů investičních podvodů a apelovat na zvýšenou opatrnost občanů při posuzování nabídek investování.

Moderní doba nahrává podvodníkům, kteří se svou obětí nemusí přijít do fyzického kontaktu. Stačí jim pouze telefon a věrohodný scénář, aby vás připravili o veškeré úspory.

Pojďme si jejich praktiky přiblížit na jednom z celé řady případů, kterými se v současnosti zabývají kriminalisté napříč celou republikou.

Jedenašedesátileté ženě z Jesenicka zavolal muž, který se jí představil jako pracovník banky a sdělil jí, že došlo k napadení jejího bankovního účtu a její peníze jsou v ohrožení. Falešný bankéř vzápětí vyděšenou ženu přepojil na údajného bezpečnostního technika, který jí vysvětlil, že pokud chce své peníze zachránit, musí je z účtu vybrat a vložit na rezervní účet do bitcoinmatu, kde budou v bezpečí, než se bance celá věc s napadeným účtem podaří vyřešit. Druhý den jí volající dokonce objednal taxíka, který ji přepravil do Olomouce. Tam si žena na základě instrukcí podvodníka na pobočce své banky vybrala z konta téměř půl milionu korun a s celým obsahem se vydala k bitcoinmatu do olomouckého obchodního centra. Do vkladomatu na kryptoměnu pak pod QR kódy přijatými od podvodníka vložila několika vklady přes 120 tisíc korun. Zbylé finanční prostředky jí zachránila náhodná kolemjdoucí, shodou okolností bankovní úřednice, která po krátkém rozhovoru nešťastnici od dalších vkladů odradila a vysvětlila jí, že jde o podvod.

Bitcoinmat slouží k nákupu a prodeji virtuální měny, nikoli jako úschovna banky!!! Protože si to poškození neuvědomují, snaží se je policisté i na poslední chvíli varovat, a to buď umísťováním varovných cedulí v bezprostřední blízkosti vkladomatů, případně po dohodě s provozovateli přímo na ovládacích panelech přístroje.

Pachatelům zmíněných podvodů jde především o převedení vašich peněz na jiný účet, kde nad nimi ztratíte kontrolu, nebo o vylákání přihlašovacích údajů do vašeho internetového bankovnictví. Mnohdy, aby podpořili věrohodnost svého tvrzení, vás ujistí, že se případem již zabývá policie, případně vás utvrdí v tom, že vám vzápětí zavolá také policista, jenže ten bude bohužel také falešný. O co hůř, podvodníci umí velmi dobře napodobit telefonní čísla bank i jiných institucí, dokonce i policie. Tak na to, prosím, pamatujte a nenechte se napálit. V případě jakýchkoli nejasností zkontaktujte svou banku a veškeré informace si ověřte, a to DŘÍVE, než uděláte krok špatným směrem.

Pokud si chcete na praktických příkladech vyzkoušet, jak byste dokázali čelit různým nástrahám podvodníků, vyzkoušejte si náš kybertest na internetové stránce www.kybertest.cz.

Nejen o celoživotní úspory 450 tisíc korun přišel čtyřiašedesátiletý muž z Olomouce, ale navíc bude muset bankám splatit dva úvěry ve výši 1 milion 800 tisíc korun. O peníze jej připravil podvodník, kterému muž naletěl, když chtěl investovat do akcií společnosti ČEZ.

Muže nejprve zaujala na internetu reklama na nákup akcií společnosti ČEZ. Klikl na reklamní odkaz a dozvěděl se pár základních informací a telefonní číslo na investiční společnost. Muž číslo vytočil a příjemci hovoru sdělil, že by měl zájem o zakoupení akcií. Postupně hovořil s několika muži, kteří mu sdělovali základní informace. Zájemce se rozhodl investovat částku 5 tisíc korun. Poté obdržel e-mail s odkazem na finanční platformu, na kterou klikl a viděl, že je majitelem čtyř akcií společnosti ČEZ. Později opět zavolal domnělý poradce, který investora naváděl, jak se má v dané platformě pohybovat. Přitom se jej zeptal, jestli nechce do budoucna investovat další peníze. Muž to nevylučoval a poradce se od něj dozvěděl, že má u dvou bank založené účty.

Domnělý finančník muži navrhl, že pokud chce dále investovat, měl by spárovat jejich platformu s jeho bankovními účty. Pak muže požádal, aby si oba účty otevřel v internetovém bankovnictví. Zdůvodnil to tím, že v nich musí něco zkontrolovat a provést kontrolní převod. Také jej zajímal způsob připojení k internetu a potvrzování bankovních převodů. Když se dozvěděl, že muž je k internetu připojen přes WIFI a potvrzuje transakce mobilním telefonem pomocí SMS zpráv zaslaných z banky, sdělil mu, že v danou chvíli nesmí být s telefonem blíže než pět metrů od počítače. Muž mu uvěřil a vzdálil se. Mezitím na telefonu potvrzoval transakce zaslané bankou.

Poradce muži říkal, že účty jsou blokované a nemá je otevírat, než mu řekne. Následně mu telefonicky sdělil, že to ještě chvíli potrvá a ozve se mu později. Poškozený muž se i přes zákaz ze strany poradce přihlásil do internetového bankovnictví a zjistil, že na spořicích účtech nemá žádné peníze. Navíc má sjednaný úvěr na částku 1 milion 500 tisíc korun v jedné bance a úvěr ve výši 300 tisíc korun v druhé bance. Oba úvěry i naspořené peníze podvodník postupně převedl na osm účtů v zahraničí.

Pokud se rozhodnete zhodnotit své úspory, přistupujte k investicím s vysokou mírou obezřetnosti. Nedejte na lákavé reklamy o výhodném zúročení finančních prostředků. Nikdy neposkytujte vzdálený přístup do svého počítače, ani telefonu osobě, kterou neznáte. V žádném případě neznámému člověku nesdělujte své osobní údaje a informace k internetovému bankovnictví.

Útoky ze strany internetových podvodníků jsou opakovaně na denním pořádku. Aby se jim pomocí lsti a podvodu podařilo ukořistit co možná nejrychleji a pokud možno co „nejtučnější“ výdělek, se v rámci svých praktik nezdráhají vymýšlet ty nejrozmanitější a nejvychytanější legendy. U těch nejaktuálnějších, se kterými jsme se v posledních případech setkali, se dostávají do akce znovu falešní policisté či kriminalisté. „Dobrý den, někdo si chce Vaším jménem sjednat úvěr.“ Tak nějak vždy začíná telefonát, na jehož druhém konci hovoří domnělý policista.

V hlavní roli – časový pres i strach o finanční prostředky, to je, oč tu běží. Už jen fakt, že se někdo v telefonátu představí jako policista, budí u většiny respekt, znásobuje věrohodnost a vzbuzuje důvěru. O to přesvědčivěji zafunguje i fotografie jeho služebního průkazu, kterou ochotně nabídne zaslat na chatovací aplikaci případně do e-mailu. Takový průkaz je ovšem, jak jinak, než pouhý falzifikát. Poté falešný kriminalista hovor přesměruje na svého kumpána, který se vydává za pracovníka České národní banky. A ten se následně ujímá role statečného a neohroženého zachránce, který jako jediný na světě vás z této prekérní situace může vysvobodit. Zahrne vás „dobrými“ radami a instrukcemi, jaké transakce je nutno udělat, kam peníze přeposlat, aby byly v bezpečí, dokonce také komu vybrané, a tím pádem zachráněné úspory osobně předat na základě smluveného hesla, nebo jaký úvěr si sjednat, vyčerpat a kam tyto finanční prostředky případně vložit, abyste o ně nepřišli.

V takových situacích nepomůže nic lépe, než zachovat chladnou hlavu, zapojit selský rozum a uvědomit si tu jedinou správnou a klíčovou skutečnost - Policie ani banka takovým způsobem nikdy nekomunikuje a nikdy nepožaduje přeposílání či vkládání peněz na jiné účty. Tím spíše ne sjednávání úvěrů, výběr hotovosti a předávání finančních prostředků cizím osobám skrze heslo.

V případě, že přijmete hovor, který se vás snaží přesvědčit o napadeném účtu, raději telefonát ukončete a ihned kontaktujte oficiální infolinku své banky nebo navštivte bankovní pobočku.

Bohužel, ne vždy a všem se tuto obrannou taktiku podaří přesně dle popsaného vzoru uskutečnit a na našich služebnách se následně objevují oznámení od poškozených, kteří těmto vykutáleným kyberšmejdům uvěřili, sedli jim na lep a přišli tak o stovky tisíc ze svých naspořených peněz.

Fantazie a ziskuchtivost podvodníků, jak se zmocnit vašich peněz s minimálním rizikem, zkrátka nezná mezí. Velmi zásadní je tudíž mít o těchto jejich praktikách co nejširší přehled, abyste byli schopni předem odhalit, že se jedná o pouhou bezva fintu na vás. A s tím vám jako vždy pomůže i náš pan Prokoukl.

Ve většině případů opravdu platí, že nic není zadarmo. Člověk za danou věc dřív či později zaplatí. Na 100 % to platí u internetových podvodů. I kvůli banální chybě nebo důvěře můžeme přijít o desítky a někdy i stovky tisíc korun. Policisté informují, že se opět objevila vlna podvodů přes Facebook. Poškození přišli o uživatelské profily na této sociální síti a někteří i o své peníze.

Podvodníkům stačí získat přístup do jednoho profilu. Poté kontaktují všechny přátele poškozeného a pokouší se získat jejich čísla mobilních telefonů a emaily. V případě, že člověk na tuto zprávu zareaguje v domnění, že se jedná o kamaráda, a dá své číslo k dispozici, odesílají na něj ověřovací SMS pro M-platby (například za dobití kreditu nebo nákup anonymních CD klíčů k počítačovým hrám) a v horším případě SMS s kódem k resetování hesla do internetového bankovnictví. Kódy z SMS prý potřebují do soutěže, kde i vy můžete vyhrát „DÁRKOVÝ POUKAZ“ od různých společností v hodnotě několika tisíc korun - v poslední době na večeři za 20.000 Kč. Pro větší důvěryhodnost své oběti pošlou i obrázek tohoto poukazu. Aby tento poukaz začal platit, mají pachatelé ještě další požadavek. Svou oběť přesvědčí, aby poslala vyfocenou kreditní kartu z obou stran. Celou dobu tvrdí, že díky těmto údajům jim bude na jejich bankovní účet připsána výhra.

Poslední poškozená bohužel tímto způsobem přišla o více jak 160.000 Kč.

Autentická ukázka podvodných zpráv:
„Ahoj, můžeš mi dát telefonní číslo na mobil“
„S prateli soutezím v jedné soutezi, ten kdo vyhraje toho vezmou na jídlo. Nemej obavu. Zpráva je zdarma OK?“
„Přijdou ti zprávy, kódy v nich mi napiš“
„sms 8 místny Pin Heslo kód?“
„Jaký máš e-mail?“
„novy sms 4 kód je Prosim?“
„nemám moc času, rychle“

Jak se podobným útokům bránit?
• I ke svému telefonnímu číslu či emailu se chovejte jako ke svému osobnímu údaji – nerozdávejte ho na potkání!
• Pokud telefonní číslo poskytnete, v žádném případě nepřeposílejte kódy z příchozích SMS – na to vás upozorňuje i sám operátor!
• V žádném případě nikomu neposílejte fotografie své kreditní karty, příchozí platby jsou vázány na bankovní účet a ne na kreditní kartu!
• Nikomu nesdělujte přihlašovací údaje do internetového bankovnictví ani na sociální sítě!
• Při komunikaci na sociálních sítích buďte obezřetní - nikdy nevíte, kdo může být na druhé straně!

O podvodných praktikách, se kterými se můžete setkat v on-line prostředí, vás policisté informují neustále. Vynalézavost, kreativita i bezohlednost, jimiž disponují kybernetičtí zločinci, však nezná limity. Tito lidé jsou naprosto bezcitní a nezdráhají se ke svému obohacování využít třeba smyšlenou legendu související s nevyléčitelnou chorobou a zneužít k tomu zároveň lidskou dobrotu a empatii. Je ovšem velice důležité tyto podvodníky, kteří chtějí na lidském neštěstí profitovat, včas odhalit a nenechat se od nich napálit.

Pojďme si na jednom z případů, který policistům oznámila čtyřiačtyřicetiletá žena z Olomouce, ukázat, jak takový podvod vypadá v praxi.

Příběh začal komentářem, který žena z Olomouce napsala a vložila k příspěvku ze sportovního světa uveřejněného na sociální síti. Tento její komentář se záhy dočkal neobvyklé odezvy od neznámé ženy. Ta napsala, že trpí rakovinou a je velmi bohatá. Současně se svěřila, že bohužel nemá žádné příbuzné, kterým by své jmění odkázala, a rozhodla se proto vše darovat náhodně vybrané osobě. Obdarovanou měla být právě Olomoučanka. Jedinou podmínkou pro získání bohatství mělo být darování určené částky z obnosu na charitu a dětské domovy. Důvěřivá žena tomuto smyšlenému tragickému příběhu uvěřila a s vidinou zisku více jak 10 milionů korun s podmínkou souhlasila.

Ukázalo se však, že podmínka byla ještě jedna - odeslat na určený účet poplatek ve výši 6 000 korun údajnému notáři. I s tímto požadavkem žena souhlasila a peníze poslala. Poté obdržela email, ze kterého se dozvěděla, že zmíněná suma již míří na její účet. A jak to tak u policejních příběhů bývá, pohádkového bohatství se žena dosud nedočkala.

Nebuďte důvěřiví!!!

Pokud vám chce cizí osoba, zejména z virtuálního světa, darovat své majetky, nevěřte jí, jedná se o podvod. V neobvyklých situacích radíme obrátit se na rodinné příslušníky či přátele a celou situaci prodiskutovat.

Podvodníci jsou na internetu stále vynalézaví, a tak přišli s „novým“ druhem podvodu, díky kterému z vás mohou vylákat vaše životní úspory. Nejedná se však tentokrát o nic průlomového a vyloženě nového. Podfukáři jen oprášili starý druh podvodu. Proto pro vás policisté připravili několik rad a doporučení, jak se nenechat okrást.

Určitě to znáte, do vaší emailové schránky dorazila nová zpráva od neznámého adresáta s legendou, že jste jediným dědicem někoho velmi bohatého, nebo že si nigerijský princ vybral náhodně zrovna vás, aby vám zaslal část svého jmění. Dnes se tomu už asi jen zasmějeme, ale v minulosti se na tento druh podvodu napálilo mnoho lidí. Protože ale velká část těchto emailů končí v tzv. spamu a tedy nezahlcují vaši emailovou schránku, podvodníci museli najít jiný způsob, jak nad potenciálními obětmi vyzrát, tentokrát za pomoci telefonních hovorů.

V praxi to vypadá tak, že vám zazvoní telefon z cizího čísla, na jehož konci se ozve člověk s informací, že jste výhercem v nějaké soutěži, nebo že ve vaší virtuální peněžence zbývá nějaké množství kryptoměny. Pokud si údajně tyto prostředky nevyberete, tak vám propadnou, nebo ještě hůře budete muset platit nějaký poplatek. Samozřejmě se budete bránit, že to je jistě omyl, neboť vy žádnou virtuální peněženku nemáte, s kryptoměnami neobchodujete, nebo že se žádné soutěže neúčastníte. Údajný zaměstnanec fiktivní společnosti vás ale bude přesvědčovat, že se jedná poměrně o hodně peněz a že by byla veliká škoda je nevybrat, když na ně máte přeci nárok a jsou vaše. Protože je člověk bytost vypočítavá, začne po chvíli poškozený nad věcí více přemýšlet a s podvodníkem na telefonu spolupracovat. Podvodník následně uklidní poškozeného, že se nemusí ničeho obávat, že transakci kompletně zajistí jeho firma, kdy jediné co potřebuje je jméno, příjmení a číslo karty včetně CVC kódu (třímístný kód ze zadní strany platební karty), aby věděl, kam mají hotovost či výhru zaslat. Tady se poškozený dopustí největší chyby, protože přestože to zní logicky, tak zadáním veškerých údajů ke své platební kartě ji v podstatě dává podvodníkovi k dispozici.

Své by o tom mohla vyprávět 50letá žena z Mohelnicka, kterou neznámý pachatel zkontaktoval na sociální síti a informoval ji, že vyhrála v soutěži. Získal od ní telefonní číslo, datum narození a údaje k její platební kartě. Po sdělení těchto informací netrvalo ani hodinu a neznámý podvodník z jejího účtu odčerpal částku přes 90 000 Kč. Poškozená žena přišla na oddělení v Mohelnici a službu konajícím policistům sdělila, že byla podvedena.

Proto důsledně varujeme:
• Nereagujte na nevyžádané telefonáty a hovory s údajnou výhrou. Nic na světě není zadarmo, a pokud nikde nesoutěžíte či opravdu neobchodujete s kryptoměnami, nikdo vám nic jen tak nezašle.
• Nikomu nesdělujte vaše citlivé údaje a v žádném případě nikomu nesdělujte údaje k vaší platební kartě. Pokud vám chce někdo zaslat peníze, musí si vystačit pouze S ČÍSLEM VAŠEHO ÚČTU!

Internetové podvody jsou stále častější, a to zejména v souvislosti s populárními kryptoměnami, jako je Bitcoin. Pachatelé využívají důvěřivosti a neznalosti svých obětí, aby je připravili o značné finanční prostředky. Policie varuje občany před těmito hrozbami a poskytuje několik preventivních opatření, která mohou snížit riziko, že se stanete obětí podvodu.

Případ z Mohelnice: Jak snadno můžete přijít o peníze

Na policisty v Mohelnici se obrátil starší muž a podal trestní oznámení na neznámého pachatele, který mu odčerpal z účtu něco málo přes 35 000 Kč. Poškozený uvedl, že ho telefonicky kontaktoval neznámý muž, který se představil jménem a namluvil mu, že má u jejich společnosti založený bitcoinový účet. Vzhledem k tomu, že tento účet dva roky nepoužíval, tak ho chce společnost zrušit. Oznamovatel s tímto krokem souhlasil, proto postupoval podle jeho rad. Klikal na odkazy v anglickém jazyce, kterým nerozuměl a nakonec ho navedl, aby si otevřel internetové bankovnictví a přihlásil se do něj z důvodu převodu zbytku peněz, které měly být na bitcoinovém účtu. Následně zjistil, že mu byla z účtu odeslána výše uvedená částka na cizí zahraniční účet.

Tento případ je bohužel typickým příkladem, jak snadno mohou podvodníci využít důvěřivosti lidí, kteří nejsou dostatečně obeznámeni s riziky spojenými s používáním kryptoměn a internetovým bankovnictvím.

Prevence: Jak se chránit před podvody s Bitcoinem
1. Nikdy nedůvěřujte neznámým volajícím. Pokud Vás kontaktuje někdo neznámý a tvrdí, že máte účet u jejich společnosti, vždy buďte skeptičtí. Především v případě, kdy vám tvrdí, že je nutné provést nějakou akci, jako je zrušení účtu nebo přihlášení se do internetového bankovnictví.
2. Ověřujte si informace z důvěryhodných zdrojů. Pokud si nejste jisti, zda se jedná o pravdivé informace, ověřte si je přímo u instituce, o které podvodník mluví. Například zavolejte na oficiální kontaktní linku banky nebo společnosti, která údajně váš účet spravuje.
3. Neposkytujte citlivé údaje. Nikdy nesdělujte své přihlašovací údaje do internetového bankovnictví, čísla platebních karet ani jiné citlivé informace neznámým osobám, a to ani po telefonu, e-mailem nebo prostřednictvím internetu.
4. Neotevírejte podezřelé odkazy a přílohy. Buďte obezřetní při klikání na odkazy v e-mailech, SMS zprávách nebo na webových stránkách, které vám připadají podezřelé. Pokud odkazy vedou na stránky v cizím jazyce nebo na stránky, které neznáte, je lepší je neotevírat.
5. Aktualizujte a zabezpečte své zařízení. Pravidelně aktualizujte operační systém a antivirový software na svých zařízeních. Zajistíte tím, že budete chráněni před známými bezpečnostními hrozbami. Zvažte také využití dvoufázového ověřování, které poskytuje dodatečnou vrstvu ochrany.
6. Buďte obezřetní při komunikaci v cizím jazyce. Pokud obdržíte komunikaci v jazyce, kterému nerozumíte, nepodnikejte žádné kroky na základě této komunikace, dokud ji neověříte u někoho, kdo daný jazyk ovládá. Podvodníci často využívají cizí jazyky k tomu, aby zmátli své oběti a snáze je oklamali.
7. Zavčas kontaktujte svou banku a policii. Pokud máte podezření, že jste se stali obětí podvodu, okamžitě kontaktujte svou banku, aby mohla zablokovat podezřelé transakce a minimalizovat škody. Rovněž informujte policii, která může zahájit vyšetřování.

Internetové podvody jsou vážnou hrozbou, která může mít pro oběti fatální finanční důsledky. Jak ukazuje případ z Mohelnice, podvodníci jsou stále sofistikovanější a využívají různých taktik, aby oběti oklamali. Je proto zásadní být informován a chránit se před těmito riziky. Pamatujte, že vaše finanční bezpečnost je ve vašich rukou, a neváhejte konzultovat jakékoli podezření s odborníky nebo přímo s policií.

Kryptoměny jsou jev moderního finančního trhu. Jedná se v podstatě o elektronické peníze, které neexistují ve fyzické podobě, ale pouze v digitálním prostoru a jsou odlišné od tradičních měn vydávaných vládami. V současné době existuje spoustu druhů kryptoměn, např. Bitcoin, Etherum či Litecoin. Kryptoměny nejčastěji slouží k investici, která vám může přinést zajímavé zisky, ale zároveň si buďte vědomi rizik spojených s touto formou investování. Z tohoto důvodu vám policisté v tomto článku poradí, jak se od těchto podvodníků nenechat podvést.

Podvodníci cílí právě na lidi, kteří chtějí své peníze zhodnotit. Jejich praktiky jsou propracované a uvěřitelné. Proto je důležité být ostražití a chránit své kryptoměny pomocí bezpečnostních opatření, jako je používání bezpečné hardwarové peněženky, což je fyzické zařízení, které slouží k bezpečnému ukládání kryptoměn, a dvoufaktorového (dvoustupňového) ověřování. Všichni uživatelé kryptoměn by měli být velmi obezřetní, když budou kontaktovaní například cestou sociálních sítí s příslibem pomoci při výběru kryptoměn a převodu peněz například na českou měnu. Nikdy neotevírat žádné podezřelé odkazy, nikomu nedávat své přihlašovací údaje. Pozor také na lákavé falešné reklamy s kryptoměnou, které zneužívají i tváře známých osobností a v neposlední řadě nikomu neumožnit vzdálený přístup k počítači nebo notebooku.

Myslíte si, že senioři nerozumí kryptoměnám a nemohou tak být okradeni? O svou zkušenost by se mohl podělit například 67letý senior z Olomouce, který chtěl zhodnotit peníze investicí do kryptoměn a přišel tak o dva miliony dvě stě tisíc korun. Muž letos v únoru narazil na internetu na lákavou reklamu slibující zajímavé zhodnocení vkladu. Jakmile projevil zájem, kontaktoval jej pracovník investiční společnosti. Makléř muži sdělil, že se bude starat o jeho investiční účet. Zájemce začal opatrně a investoval 250 EUR. Vklad se během měsíce zhodnotil a makléř muži představil další výhodnější investice, například do kryptoměny ETH (Ethereum). Když muž viděl, že se vklad zhodnocuje, posílal další peníze. Postupně investoval jeden a půl milionu korun. Poté se rozhodl, že vklad se ziskem převede na svůj bankovní účet. Na to mu makléř odpověděl, že mu budou peníze převedeny po založení další elektronické peněženky, do které musí vložit kryptoměnu ve výši nejméně 8 ETH (Ethereum). Muž poté podle pokynu poslal na nákup měny 750 tisíc korun. Peníze mu však stále nepřišly a makléř se začal vymlouvat, že je problém s účtem. Přesvědčoval muže, že zasláním dalších finančních prostředků se problém vyřeší. To už ale zájemce začal mít podezření, že se jedná o podvod a místo zaslání dalších financí se obrátil na policii.

Když se stanete obětí internetových podvodníků, tak při podání trestního oznámení hraje zásadní roli poskytnutí úplných informací, elektronických dat a dalších věcí, ze kterých by bylo možné zajistit cenné důkazní prostředky pro potřeby trestního řízení, jako je např. telefon, počítač či tablet. Důležité je uložit si veškerou elektronickou komunikaci s pachateli. Čím více dat poskytnete policii, tím větší bude šance podvodníky vypátrat.

Na závěr radíme při investicích do kryptoměn používat zdravý selský rozum a nebýt zaslepeni vidinou rychlého zbohatnutí. Ono totiž i v roce 2025 stále platí, že „bez práce nejsou koláče“.

Nalezli jste doma nepotřebné věci, které je vám líto vyhodit? Jednou z možností, jak takové věci ušetřit cesty do kontejneru a ještě si přilepšit nějakou tou stokorunou do rodinného rozpočtu, je vystavit ji na některém inzertním internetovém portále. Pak už jen čekat, že se třeba bude někomu hodit a ozve se. I v těchto případech je ovšem třeba zachovat vysokou míru ostražitosti. Nikdy si totiž nemůžete být jistí, že právě váš inzerát nezaujme podvodníka. A tomu samozřejmě nejde o nabízené zboží, ale o to, jak by vás připravil o co možná nejvyšší sumičku peněz.

Z policejního pohledu se jedná o takzvané „reverzní inzertní podvody“. To znamená, že podvodník zde figuruje jako falešný zájemce o koupi vašeho nabízeného zboží. Tyto případy mají většinou totožný scénář a probíhají zpravidla písemnou formou.

Pachatelé vás nejprve kontaktují a předstírají zájem o koupi zboží, které nabízíte k prodeji. Následuje nabídka zajištění veškerého komfortu spojeného s přepravou a platbou zboží. Poté rádoby kupující odešle prostřednictvím e-mailu nebo chatovací aplikace fiktivní odkaz zpravidla na přepravní společnost. Jakmile na tento link prodávající klikne, je přesměrován na podvrženou platební bránu, kam vyplní ve většině případů veškeré přihlašovací údaje k elektronickému bankovnictví, platební údaje a rovněž údaje k platební kartě. Bohužel si v této chvíli neuvědomí, že se jedná o podvod. Při kontrole svého bankovního účtu posléze prodejci zjistí, že jim nebyla připsána suma z prodeje zboží, ale naopak byly z účtu finanční prostředky odčerpány.

Právě takovému podvodníkovi naletěla i osmapadesátiletá žena z Uničovska, která chtěla prodat batoh za pár stokorun přes mobilní aplikaci. Prostřednictvím e-mailu jí oslovil zájemce, kterému se batoh líbil a chtěl si jej koupit. S ženou se na obchodu dohodli a ta později obdržela další e-mailovou zprávu s informací, že kupující za batoh zaplatil a přiložil odkaz na přepravní službu. Žena klikla na přiložený link a v domnění, že se jedná o skutečné stránky přepravce, vyplnila do podvrženého formuláře veškeré údaje k platební kartě a bankovnímu účtu. Po chvíli zjistila, že jí místo příchozích peněz z účtu odešlo přes 200 tisíc korun.

Buďte obezřetní!

Policisté proto apelují na všechny, kteří k prodeji využívají internet a inzertní portály, aby byli při těchto aktivitách maximálně ostražití a pozorní.

Je nutné si především uvědomit, že za prodávané zboží by měl platit výhradně kupující a ne prodávající.

V žádném případě nikomu nesdělujte jakékoliv přihlašovací údaje do elektronického bankovnictví, platební údaje ani údaje k vašim platebním kartám. Tyto údaje pokud možno nikam nevyplňujte ani neposílejte.

O podfukářích a jejich vykutálených praktikách na internetu policisté informují často. Dost možná, že se někomu může zdát, že neslyší a nečte nic jiného. Věřte však, že praktiky kyberšmejdů stále neznají hranic a dokážou zatlačit na naši psychiku takovým způsobem, že jim dokáže podlehnout i ten nejotrlejší. To nejdůležitější proto je vědět o jejich taktikách co možná nejvíce, abychom dokázali podvod bezpečně rozpoznat ještě před tím, než bude pozdě.

Jako například v následujícím vzorovém příběhu, který se odvíjí na chatovací aplikaci:
„Nazdar Fando, tady je Míra, je mi to trapný, ale mám děsnej průšvih. Jsem na dovolené v zahraničí a došly mi peníze, nemám ani na jídlo a ke všemu musím doplatit hotel. Potřebuju půjčit, asi tak dvacet tisíc. Za dva dny odlétám domů a hned, jak se vrátím, peníze ti přinesu nebo pošlu zpátky na účet.“

František z našeho příběhu rychle uvěřil, že ho skutečně kontaktoval jeho kamarád Mirek. A kdo z nás by byl takový nelida, že by nezachránil svého dobrého kamaráda v nouzi a nechal jej strádat a trpět hlady. František si tedy od Mirka zjistil jeho číslo účtu a okamžitou platbou mu peníze poslal.

Za několik dní František volal svému kamarádovi Mirkovi:

„Čau Míro, tak jaký byl let domů, přiletěl jsi v pořádku? Kdy se zastavíš s těmi penězi??“

Mirek z našeho příběhu byl však z Františkova telefonátu velmi překvapený, neboť na žádnou zahraniční dovolenou nikdy neodletěl a už vůbec svého kamaráda nežádal o finanční výpomoc. V ten okamžik bylo oběma jasné, že se stal František obětí internetového podvodníka.

Co nám tedy z popsaného příběhu vyplývá? Obecně bývá u kyberšmejdů pravidlem, že se v nás svým jednáním a naléhavostí situace snaží vzbudit důvěru. Dokážou být velmi přesvědčiví a často se jim daří dotlačit nás i k pocitu určité časové tísně. Skvěle útočí také na emoce – v našem příběhu se jedná právě o legendu, že se kamarád dostal do finančních potíží v zahraničí a my jsme ta jediná osoba na světě, která jej může zachránit. Výsledkem je naprostá ztráta ostražitosti a záchrana kamaráda za každou cenu.

Pamatujte, že pokud si nejsme zcela jistí a vše si neověříme, peníze na cizí účet rozhodně neposíláme. Dobré je řídit se i jednoduchým pravidlem – každý telefonát, SMS zpráva nebo e-mail, které neočekáváme, považujme za potenciálně podvodný. Bohužel se dnes stále častěji setkáváme s tzv. spoofingem, což znamená, že pachatelé trestné činnosti v on-line prostředí dokážou napodobit jakékoliv telefonní číslo.

V každém případě se vždy vyplatí rčení – Důvěřuj, ale prověřuj. Kdyby si František ověřil, zda mu psal skutečně Mirek, zjistil by, že se jedná o podvod dřív, než bylo pozdě. Proto i dále zůstaňte věrni panu Prokouklovi, abyste vždy a včas prohlédli veškeré podfukářské triky.